Just do everything what you want

26. května 2011 v 14:34 |  Life
Poslední dobou, když usilovně myslím na nějakou věc (pozitivně), tak se vyplní. O tom už vyprávělo hodně knih a filmů. Proto doporučím film Tajemství. No, nedoporučím, když ho mé oko ještě nezhlédlo, ale slyšela jsem o něm dost. Možná téhle metodě nevěříte, ale zkuste ji na chvíli praktikovat a možná dojdete ke stejnému závěru.

Tohle se týká i tématu týdne. Hloubám nad tím co napsat za článek, o čem vůbec psát. A tak si říkám, podívám se na téma týdne, bylo by skvělé třeba budoucnost nebo plány, sny. A tak se přede mnou rozsvítí bílá obrazovka s modrým nápisem vlevo: Téma týdne je "Budoucnost".

Pokud se vám chce trochu začíst do mých myšlenek naleznete je pod perexem

Budoucnost je jedno z nejtěžších břemen, co si musíme po celý život nést. Však co neděláme s myšlenkou na ni. Místo ranního koblihu bych si měla dát celozrnnou housku, abych nenabrala v budoucnu kilo navíc. Musím se pořádně naučit na zítřejší test, abych si opravila známku na konci roku. Neměla bych na něho pořád myslet, stanu se na něm závislá a on mě potom opustí a co pak budu dělat? Tolik volnosti by si lidé mohli užít, kdyby nepřemýšleli jen a jen nad další minutou, hodinou, lety. Právě včera jsme si v angličtině říkali, co bychom udělali, kdybychom vyhráli 30 milionů. Člověk co má rodinu, myslí hned na děti, jak jim zajistí budoucnost, koupí dětem dům a zajistí univerzitu. Mí mladší spolužáci, by si zase peníze uložili nebo je do něčeho výhodného investovali. A já? Já bych objela svět. Tak přes Evropu, Japonsko až do Afriky, kde bych asi zůstala. Možná se to zdá jako dětinský, nerozumný sen. Ale co je v dnešní době lepšího, než ten pocit volnosti, že můžete udělat cokoli a nesetkáte se s následky. Nač si vytyčovat složité, vysoké životní cíle, ke kterým vede jen trnitá cesta.


Budoucnost je v nedohlednu, tak proč se všichni tak usilovně snažíme do ní dohlédnout. Nejsme jasnovidci, tak udělat cokoli, aby nás osud zavedl tam, kam chceme. Snažíme se mít dobré vzdělání, abychom si našli dobrou práci a vydělali peníze. Abychom nemuseli řešit náhlé nástrahy v životě, kdy se ocitneme na mizině. Je to svazující pocit. Ten pocit, co když i přes to vše, naši snahu selžeme. Já vždy byla cílevědomá, ale člověk se vždy může vzdát a s životem neprohraje, pouze jen odejde bez boje. Vím, jistota je skvělá, ale prosím berte budoucnost na lehkou váhu, nikdy nevíte, co se přihodí. Abyste někdy nelitovali.


Vaše nerozhodná Ettel
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 El El | Web | 26. května 2011 v 20:27 | Reagovat

To je velmi zajímavý postřeh, že lidé by měli život mnohem jednodušší tehdy, když by nepřemýšleli nad budoucností. To mě nikdy nenapadlo...

2 Barushka ... Barushka ... | Web | 28. května 2011 v 20:35 | Reagovat

El: tak to je celkem jasný fakt, že kdyby lidi nepřemýšleli nad tím co by bylo kdyby, tak by to bylo jednodušší.

Autorce: Jenže lidi jsou masochisti a pořád něco řeší a přenáší to na druhý lidi a pak jsou z toho akorát všichni vystresovaný a je to pořád dokola i když je to zbytečný. Je důležitý se od toho oprostit. Jednou to taky dokážu. Každej ale zároveň potřebujem jistotu. Aspoň malou. něco na co se můžeme spolehnout když všecko selže. A pokud ji nemáme, dopadá to, jak to dopadá. Ten citát z posledního obrázku je trefnej. Nejsou mi cizí tvoje myšlenky. Máš pravdu:)

3 Dreamy Dreamy | Web | 28. května 2011 v 21:29 | Reagovat

Už s s prvními větami článku musím souhlasit - veškeré naše činy, výsledky naší snahy, závisí na našem myšlení. Své ale taky udělá okolí, které na nás určitým způsobem působí, a tím pádem dokáže naše myšlenky zcela obrátit od původních záměrů. Díky tomu jsem se např. sama poučila, abych netrávila zbytečný čas s lidmi, kteří ze mě doslova "vysávají energii".

Všechno je jen o větším nahlédnutí do sebe samé, o odpovězení si na otázku, co od života očekáváme. Každý by chtěl od života víc. Ale zároveň platí, že každým dnem se můžeme blížit svým snům, vstříc lepší budoucnosti. Je to jen na nás. Nikdo nám nebrání :)

4 Dreamy Dreamy | Web | 28. května 2011 v 21:35 | Reagovat

Dodatek:
Bráníme si maximálně my sami, tím, když nasloucháme okolí, které je spoutáno společenskými stereotypy. Viz vysokoškolské studium, dobrá práce, rodina. Stále se snažíme dosáhnout něčeho, co po nás chce naše nejbližší okolí, abychom toho dosáhli. Jenže naše sny mohou být třeba zcela úplně jiné.

Kvůli těmto stereotypům kolikrát neumíme prožít každý den naplno. I když se o to snažím a pár dní, týdnů mi to vychází, najednou přijde den, kdy na člověka dolehne tíha nároků společnosti. Nějaký standard, kterého člověk musí dosáhnout, aby ho druzí pžijímali, aby uspěl v životě (aspoň navenek). Ale to, že v osobním životě ten člověk třeba strádá - to už je "vedlejší". Absurdní.

5 Connie Connie | Web | 28. května 2011 v 23:35 | Reagovat

dobře :) jdu hledat skrytý smysl svého života :)

6 Connie Connie | Web | 28. května 2011 v 23:38 | Reagovat

jinak pěkný článek, já sem si teď uvědomila, že žiju skoro spíš v budoucnosti a přítomnost zanedbávám :)...a na to Tajemství se asi podívám..:)

7 Michelle Michelle | Web | 29. května 2011 v 17:10 | Reagovat

no, budeš dřít a dřít, ležet v knížkách. s tím, že až doděláš školu, budeš si užívat volného času. no... a pak se něco stane. a žádný volný čas už nebude. jenže - pravděpodobnější je, že se nic nestane. že budeš žít dál. a aby sis mohla užívat života, budeš potřebovat nějaké peníze, aby ses uživila. ty získáš za nějakou práci. čím lepší práce, tím víc peněz a tím víc cestování. čím lepší škola, tím lepší práce a víc peněz. prostě... to tak funguje.

8 hnojzik hnojzik | Web | 4. června 2011 v 13:32 | Reagovat

souhlasím, už jen s prvním odstavcem článku, krásně napsáno milá Ettel

9 Sayuri Sayuri | Web | 15. června 2011 v 22:28 | Reagovat

Zajímavý text, ale je vidět, že jsi úplně jiný typ člověka než já. Nedokážu brát budoucnost na lehkou váhu, protože už teď si tvoříme naši budoucnost, celý náš budoucí život. Každá nanosekunda rozhoduje, co se stane, co se změní... Proto jsem já ten typ, který si věci promýšlí a až potom koná. Abych měla klid v duši. :)

10 Mína Mína | Web | 21. června 2011 v 16:22 | Reagovat

Ja myslím na budúcnosť neustále, na to čo si zajtra oblečiem, čo sa budem zajtra učiť a tak ďalej ale nikdy mi neprišlo na um že ak by som toľko nepremýšľala o budúcnosti mala by som život jednoduchší. Je to naozaj zaujímavá myšlienka, páči sa mi ako si to napísala :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama